Zámky v regionu Velkopolsko: Siedlec

Klasicistní palác u Poznaně

Německo-polský architekt Johann Christian Kamsetzer (polsky Jan Chrystian Kamsetzer), narozený v Drážďanech, byl po první dělení Polska v roce 1773 jmenován dvorním architektem krále Stanisława II. Hrál zásadní roli při mnoha významných stavebních projektech podél Varšavské královské cesty. Mezi jeho nejznámější práce patří přestavba Paláce Łazienki ve Varšavě, původně navrženého Tylmanem van Gamerenem, realizovaná ve spolupráci s Dominikem Merlini. Kromě činnosti v hlavním městě byl Kamsetzer také vyhledávaným architektem šlechtických sídel v dalších částech Polska.

Zámek v Siedlci, východně od Poznaně (Poznań), patří mezi jeho nejvýznamnější díla a ilustruje přechodné období mezi barokem a klasicismem. Stavba zámku byla zahájena již v roce 1770 na objednávku Antoniho Krzyckiho, ale jeho současná podoba vznikla až po roce 1790 s nezaměnitelnou rukopisnou stopou Kamsetzera. Budova má tvar písmene U se dvěma krátkými bočními křídly s mezzaninovým patrem a centrálním rizalitem s polygonálním štítem, v němž je zobrazen reliéf římského vozu taženého třemi koňmi. Charakteristické je nízké přízemí s halou, zatímco reprezentační místnosti se nacházejí v patře.

Zámky v oblasti Poznaně

Stopy německo-polské šlechtické kultury

Šlechtická sídla ve Velkopolsku

Přes poválečné využití budovy pro municipální účely zůstávají enfiládově uspořádané klasicistní interiéry patra, včetně salónu v jižním křídle, ve velmi dobrém stavu zachování. Soukromí majitelé je věrně zrestaurovali. Část zámku je stále soukromě obydlena. Přilehlý anglický park s několika rybníky má dnes rozlohu přibližně 6 hektarů.

Do roku 1945 zůstával Siedlec ve vlastnictví různých významných polských šlechtických rodin a patřil mezi významné statky regionu s rozlohou přes 680 hektarů. Posledním vlastníkem byl velkostatkář a generál hrabě Ignacy Mielżyński. K rodinnému majetku Mielżyńských patřil také statek v Chobienicích (Pałac w Chobienicach), tehdy moderní vzorový statek se zemědělskou produkcí, chovem dobytka (skot, ovce, koně), rybníkářstvím, lihovarem a cihelnou.